Kde končí zvyšování laťky, tam začíná udržitelná ekonomika

🧭 Udržitelná ekonomika: Kdy je dost, dost?

V byznysu máme zakódovanou mantru: musíme být lepší než loni. Musíme růst, překonávat cíle, posouvat KPI.

Kdo jiný to zná lépe než obchod a marketing? :-) Kápéíčka to je pojem.

Ve strategických plánech často definujeme úspěch podle toho, o kolik víc prodáme. Každý rok zvedáme laťku. Kam až ji ale chceme zvedat?

Kultura výkonu a KPI

Z vlastní zkušenosti vím, že překonávání KPI může být stejně návykové jako vyčerpávající. Týmy motivujeme k vyšším číslům, k růstu, k „ještě o trochu víc“. Na poradách se oslavuje, když jsme překonali plán o xy %, ale nikdy nepadne otázka - co nás to stálo? Nás osobně. Nás jako společnost. Nás, jako SPOLEČNOST.

Jsme lídr trhu. My nebudeme zaostávat. A tak zvyšujeme cíle, posouváme hranice, hledáme nové příležitosti. Hledáme nekonečno tam, kde jsou jasné limity. Kde jsou limity osobních i ekonomických zdrojů.

Ekonomický paradox: zákon klesajících výnosů

V ekonomii existuje pojem zákon klesajících výnosů. Říká, že pokud neustále zvyšujeme jeden vstup (například pracovní úsilí, kapitál nebo rozpočet), zatímco ostatní zdroje zůstávají stejné, po určitém bodě začne být každý další přírůstek méně efektivní. Jinými slovy – čím víc tlačíme, tím menší přínos to má.

A to platí i pro marketing a obchod. Více kampaní nemusí znamenat více výsledků. Víc cílů nemusí znamenat víc úspěchu. Mnohdy je efekt opačný – přetížení, únava, ztráta kreativity a smyslu.

Životní cyklus – nejen produktů, ale i lidí a firem

Každý produkt má svůj životní cyklus: vznik, růst, zralost a pokles. Stejně tak i firma nebo značka. A stejně tak i člověk.

Přirozenou součástí každého vývoje je období růstu i období klidu, stabilizace, regenerace. Jenže my se tváříme, že pokles je selhání – že stagnace je špatně. Přitom právě ve fázi „zralosti“ často vzniká nejvyšší kvalita, profesionalita, stabilita. To není úpadek. To je rovnováha.

Co znamená udržitelná ekonomika

Udržitelná ekonomika neznamená jen méně spotřebovávat. Znamená myslet v cyklech, ne v křivkách růstu. Znamená obnovovat zdroje – lidské, přírodní i finanční. Znamená přijmout, že „víc“ není vždy „lépe“.

Když se naučíme spokojit s dobrým výsledkem, děláme krok k udržitelnosti – nejen ekonomické, ale i osobní. Nemusíme každý rok překonávat všechno. Někdy je úspěchem udržet kvalitu, zdraví týmu, smysl práce a rovnováhu.

Možná bychom měli přestat oslavovat jen ty, kdo překonávají cíle ,a začít oceňovat i ty, kdo udržují stabilitu a rovnováhu.

Ekonomika, která nepočítá s limity, se dříve či později vyčerpá. A totéž platí pro člověka i firmu. Udržitelnost začíná tam, kde si dovolíme říct:

„Tohle je dobré. A dobré nemusí být překonané, aby mělo hodnotu.“